Pros mě o návrat, ale já nikdy neodpustím

Vyvraždili můj klan a Cassian, muž, kterého jsem milovala, mi o svatební noci vyrval krystalické srdce, aby zachránil svou milovanou Isoldu. Při mučení v kobce jsem si usekla liščí ocas, proměnila ho v čepel a utekla ke Králi bestií Dravenovi. Upnula jsem se k němu, abych dosáhla pomsty. Na bojišti jsem pak sledovala, jak se Cassian hroutí a prosí o můj návrat. Probodla jsem mu hruď a vyrvala mu srdce. Opustila jsem Dravenův královnin trůn a teď Cassiana navždy mučím na své liščí hoře. Teď ke mně doléhá jemný hlas. Moje uprchlá královna, usmívá se. Půjdu za ním?